Kdysi, strašně dávno, žila ve Výsoníně jedna dívka, a ta se jmenovala Růženka. V sousední vesnici žil kluk, který se jmenoval se Smolík. Růženka byla krásná, ale hloupá. Smolík byl ošklivý, ale chytrý.
Jednoho dne se vydala Růženka ke své babičce do druhé vesnice. Jenomže maminka říkala Růžence, aby si vzala na tu bábovku košíček, ale ona jí neposlechla. V půlce cesty se jí rozsypala bábovka. Růženka se usedavě rozplakala.
V tu chvíli se vynořil z lesa náš Smolík. Na první pohled se do sebe zamilovali, jenomže rodiče jim jejich lásku nepřáli. Oni se však potají scházeli. Jednoho dne se to dozvěděl Růženčin tatínek. Počkal si na tom samém místě na Smolíka. Ovšem Růženka se o tom dozvěděla, a tak běžela varovat Smolíka. Rozhodli se, že spolu utečou. Ještě ten večer se spolu vydali do Prahy. Tady žili šťastně až do smrti.
Od té doby mají Výsonínští rádi Pražáky.
mě se to moc nelíbí 🙁
Velice krásné, úžasné.:-D Prostě super. Obrázek je bezchybný, je to bezchybné.
krásné 😀
Máš to pěkné 😀
Děkuji Adame, Maty, Pájo a hlavně tobě Kláry za upřímnost i když to bylo trapný.
Lžeš že to nebylo krásné.:-P
Máš to moc hezké 😀