Po pouštích s kameramany

Měl jsem od režiséra našeho televizního pořadu za úkol, abych se vydal na Saharu, a natočil o tom další díl dokumentárního seriálu. Už jsme přilétali na okraj pouště. Helikoptéra odletěla a my jsme začali točit první záběry.

Všechno musím komentovat a všechno sledovat. Jinak bych asi dostal padáka. Ono se totiž říká, když něco dělat, tak pořádně. V dáli jsem uviděl velbloudy a taky jsem to začal komentovat. Potom jsme si museli dát pauzu od natáčení. Rychle jsem běžel pro vodu, abych se napil. Jenže o další přestávce už nám voda došla.

Smutně jsem se ohlédl do dáli. Promnul jsem si oči, jestli se mně to nezdálo. Viděl jsem tam totiž malé jezírko. Hned jsem se tam vydal. Kameramani nevěděli, co mají dělat, tak točili mě. Jak jsem se přibližoval blíž a blíž, chtělo se mi tam o to víc skočit. Hop! Bum! Bác! Aúúú!! „Fata morgana,“ vzpamatoval jsem se. Hned jsme zavolali helikoptéru a díl se musel odložit, protože se moc nepovedly záběry a ta fata morgana to byl fakt vrchol.