Moje nejoblíbenější místo

Když jezdím za babičkou a dědou do Závratce, koukám přímo z jejich okna na zříceninu hradu Lichnice. Mám to tam hrozně rád. Je to malá vesnička. Kolem krásné lesy. Všude zpívají ptáci. Jen gripeny dělají strašný rámus, když přelétávají na základnu do Chotusic u Čáslavi.
S dědou hrajeme na trumpetu krásné písničky, které se rozléhají po celé vesnici. Pak mě vezme k sobě do kůlny, kde společně montujeme, opravujeme a vyrábíme různé věci. Nebo jen tak ležíme na lehátku. Děda umí vyprávět krásné příběhy ze svého života. Je s ním velká legrace.

Babička mě pořád něčím krmí, protože si myslí, že umírám hlady. Stará se, abych měl všechno, co potřebuji, a nijak nestrádal. Chodíme spolu na procházky pod Lichnici, do lesů na houby a občas vyjedeme i na nějaký zámek. Nejčastěji do obory ve Žlebech, kde jsou krásní dravci a bílí jeleni.

V létě jezdím na kole a koupu se v bazénu. Strýc Milan vždycky nadává, když děláme s Jitkou a Vaškem velké vlny. Ale jinak je hodný. Má spoustu modelů vláčků. Miluje elektroniku a moderní muziku, ale ta se mi moc nelíbí. Má kocourka Mickeyho.

Už se těším až začnou prázdniny a já budu moct být v Závratci na prázdninách.