Pavouk a škvor

Škvor pozoroval pavouka, jak si pletl svou síť, a pohrdavě povídal: „Pane pavouku, proč se s tou sítí tak děláte? Vždyť by přece stačilo natáhnout pár nitek křížem krážem a bylo by to. Vy se s tím stavíte tak pravidelně jako podle nějaké šablony. Vždyť zafouká vítr a máte po svém výtvoru. To nechápu. To já si raději pohovím, než abych se tady zbytečně dřel.“

Pavouk se usmál a řekl: „Možná, že mi vichřice síť poškodí, ale jak by to vypadalo, kdyby se všichni pečlivé práci vyhýbali? Má síť je vyrobená z nejpevnějšího materiálu, i když vypadá křehce. A kdybych ji neutkal a uvažoval jako ty, zemřel bych hlady. Napínám svou síť do krásného vzorce proto, abych připomněl všem, že každá práce stojí za to, aby se udělala poctivě.“

„No, já vám do toho už kecat nebudu. Dělejte, jak myslíte, ale stejně mi to přijde zbytečné. Každý řeší jen sám sebe a práce jiných nikoho nezajímá. Já si zalezu do listí a nic extra si stavět nebudu.“

Pavouk byl trochu naštvaný, že škvor vůbec nic nepochopil. Za pár dní byla šílená vichřice. Poničila, co se dalo. „Strašné nadělení. Ó, co si počneme,“ naříkala paní škvorová, kolem ní brečelo deset malých škvorů. A pan škvor se drbal na hlavě.
Nad nimi opravoval pavouk pár poničených nitek pavučiny, která vydržela téměř neporušená. A po chvilce se zeptal: „Ale copak se vám stalo.“
Škvor odpovídá: „Náš domeček z listí odfoukl vítr a teď nemáme nic. O všechno jsme přišli.“ Pavouk nevěděl, co na to říct. Ale škvor nakonec řekl: „Měl jste pravdu, příště se musím víc snažit a dělat věci pořádně. Pokusím se postavit lepší a pevnější domeček.“

Poučení : Když něco dělám, tak to dělám pořádně.