Do školy proto chodíme,
ten pocit má snad každý,
že všechno, co se učíme,
má v nás zůstat navždy.
Tak učíme se raději
a když nás zkoušky přepadnou,
žijeme stále v naději,
že taky dobře dopadnou.
Vždy těšíme se na červen
a má to důvod jediný:
Až skončí – vypadneme ven,
no budou přece prázdniny.
Líbí se mi první sloka.
Líbí si mi rým raději, naději.
Je to velice pravdivá básnička 😀