Zdá se mi sen. Mám pocit jako bych padala. Padám, padám. Dopadnu na nějakou zvláštní zemi. Kolem sebe vidím poušť a v dálce město. Vydávám se k němu, ale mám pocit jako by se ode mě pořád vzdalovalo. Nakonec se podaří. Vstoupím do něj, ale všude je pusto.
Najednou zpoza křoví vyběhne člověk a ječí : „Utíkej, rychle, jinak tě odfoukne!“ Chtěla jsem se ho zeptat, co tím myslel. Ovšem brzy jsem pochopila. Blížila se velká bouře. Prudký vítr, zem zaduněla a já nevěděla, co mám dělat. Koukám před sebe. Vidím prázdnou chalupu. Konečně jsem našla útočiště. Spěchám k ní. Ale bouře je tak silná, že z ní odfoukla střechu.
Najednou mě vcuclo tornádo. Spolu se mnou se tu točily různé věci a dokonce i domy. Vtom mě praštil kámen do hlavy a já upadla do bezvědomí. Po chvíli jsem se vzbudila. Ležela jsem kousek před městem. Napadlo mě, že bych mohla prozkoumat jeho okolí. Vstala jsem a vydala se na cestu. Došla jsem až k velkému jezeru.
Dívám se na hladinu zčeřenou prudkým větrem. Náhle z jezera vyskočí malá rybka. Celá zlatá. Povídá mi: „Jsi u černého jezera, dávej si pozor!“ A noří se zpět. Vtom se u mé hlavy objevuje obrovská tlama krokodýla. Chce mě sežrat. Leje ze mě pot. Zvedám se. Křičím. Utíkám.
Fuj, oddechla jsem si. To byl ale sen.
Líbilo se mi že byla na jiné planetě a v jiném městě.
Líbilo se mi jak se město pořád vzdalovalo a vzdalovalo
Líbilo se my jak zlatá rybka poradila a že se ochránila
Líbilo se mi že to byl celý jen sen.
Líbilo se mi jak Karolínu vcuclo tornádo.
Nejvíce se mi líbilo jak jí zlatá rybka pomohla.
líbilo se mi jak utíkala městem a naní vlítlo tornado bylo to dobrý
Líbilo se mi jak se jí zdál sen jako by padala.
Líbilo se mi jak zpoza křoví vyběhl člověk a křičí: Utíkej, rychle, jinak tě odfoukne.
Líbilo se mi že byla v jiném městě.
Nechtěla bych být v té bouři ale štěstí že to bylo celé jenom sen.