V jednom krásném rybníčku žilo hejno žab. Každý večer hezky kvákaly. Jen jeden žabák se pořád vychloubal, že to on kváká nejlépe a každého, kdo mu skočil na lotosový list, shodil do vody, že je to jeho místo. Poslouchal jen sám sebe a nebral ohledy na názory ostatních. Byl to král všech žab.
Ale jedna žába se nenechala jen tak odstrčit. Pořád kolem něj plavala. Nakonec tam připlavaly stráže a řekly jí, ať nechá krále, nebo ji zavřou do vězení. Ale ona jakoby neslyšela. Pořád kolem něj plavala. A tak ji nakonec zadržely stráže.
Ale král strážím řekl, ať ji pustí, že se určitě už zklidní. Ale žába se jen tak nedala a zrovna v tu chvíli přiletěl čáp, kterého se žáby bojí. Žába nebojácně skočila na lotosový list a kvákala, že ona je nejlepší. To už si ani král nenechal líbit a kvákal ze všech sil, až ho čáp sežral.
Poučení: Kdyby nebyl tak hrdý a tolik se nevychloubal, mohl ještě žít.
Adame máš krásný obrázek a příběh.
Líbilo se mi tvoje ponaučení.