Byl krásný jarní den, sluníčko svítilo a Kiki chtěla jít na procházku do parku. Tak jsem vzala vodítko a šli jsme. Šli jsme cestičkou kolem řeky. Naproti mně šel nějaký pán. Pěkně jsem ho pozdravila a šla dál. Došla jsem až do Slatiňan. Jen tak jsme jsme šli a naproti mně se objevil můj soused. Začali jsme si povídat. Povídali jsme si o škole a o svých zálibách, co rádi děláme ve volném čase. Pak jsem si šla něco koupit do krámu a zjistila jsem, že jsem se neohlásila doma a neřekla, že jsem se šla projít s Kikinou.
Doma jsem dostala pěkně vynadáno. Sestra o ničem nevěděla, protože ještě spala. Po obědě jsme šli ven na trampolínu a sestra vypadla z trampolíny. Tak jsem běžela pro maminku, která měla práci. Jakmile uslyšela, co se stalo, umyla si ruce a běžela ji uklidnit. Zjistila jsem, že si ošklivě vyvrtla kotník a spálila lokty. Druhého dne už to bylo lepší, ale ještě ji to bolelo.
Báro je pěkné že si do příběhu dala pejska Kikinu
Báro měla si to hezké a líbilo se mi že si napsala o Kiky.
Báro mě se líbilo že jsi sama šla do Slatiňan
Taky bych chtěl pejska.
Je mi líto tvojí sestry.