Já si tady plavu, jó plavu, jó plavu. Jé, žížala a jaká je tlusťoučká. Mňam! Au! Jé, kdo jsi a jak se máš? Jé, to je hezký svět, takový útulný a kolik tu je kamarádů. Až trochu moc. Hej, nemačkej se tolik na mě. Hm hm hm. Tady chci bydlet. Hm hm hm. Na koho asi volá? Jú, to je ale hezká dívka. Jak se jmenuje? Jak se asi má? Ona na mě ukazuje. Ona si mě vybrala. Tak čau ostatní.
Ta holka, co si mě odnesla domů, se jmenuje Cecilka. Je moc hezká a milá, to bude krásný život s tak krásnou paní domácí. Snad si se mnou bude hrát na cákanou a na šplouchanou. Ona mě dala do oranžového lavoru. Dala mi čerstvou vodičku i jídlo mi tam nadrobila. Jsou tu děti a otravují mě. Tak je plácnu. Oni brečí? Ona říká: „Kájo, nech toho.“ Takže já se jmenuji Kája? Jú, co to asi nese za věc? Asi to bude nějaká nová hračka pro mě. A proč se na mě tak potměšile kouká? Sek. Ble. A je ze mě dobroučký smažený kapr.
Vašku líbil se mi rybář.
Vašku mě se líbilo že si napsal o kaprovi.
Vendo trochu jsem nepochopil začátek ale jinak to bylo pěkné.
Vašku mě se líbilo že si tam zapojil kapra
Mě se líbilo Vašku ale nepochopila jsem začátek.
Václave líbil se mi obrázek.
Vendo mě se líbilo to že jsi tam napsal necpěte se na mě haha prostée hezkí
Vašku líbylo se mi že jsi psal o kaprovy.
Vendo mě se líbilo žes tam napsal o kaproj.
Vendo bylo pěkné jak se kapr pořád ptal na nějaké otázky. 🙂
Líbí se mi že to píšeš jako by jsi byl ten kapr.
Vašku přijde mi ten článek nesmyslný. Nevím kdo tam u té žížaly mluví.
Vašku mně se líbilo že jsi psal o kaprovi.