Malá obec Výsonín je dnes součást Lukavice. Najdeme ji mezi Slatiňany a Nasavrky. K jejímu jménu se váže pěkná pověst.
Jednoho letního dne se vydal poutník na svoji další pouť. Šel přes hory, doly, lesy, až došel na místo, kde rostly vysoké stromy. Byl zde krásný výhled na krajinu. Moc se mu tam líbilo a řekl si, že se zde usadí.
Kde se vzal, tu se vzal medvěd. Byl obrovský. Otevřel tlamu a chtěl poutníka sežrat. Poutník rychle vytrhl nejvyšší strom a medvěda propíchl. Tímto činem si zachránil život. Postavil si zde dům. Začal přemýšlet, jak toto místo pojmenovat. Napadlo ho, že název by mohl souviset s vysokým stromem. Začal přehazovat písmena a vznikl název Výsonín. Později zde vyrostly další domy a tak vznikla naše vesnice jménem Výsonín.
Honzo líbí se mi celá tvá pověst a jak jsi poskládal.
Líbilo se mi jak poutník propíchl.
Honzo líbilo se mi že jsi tam napsal o zvířatech.
Honzo líbylo se mi že poutník měl tak velkou sílu.
Honzo mě se líbilo žes tam napsal o Výsoninu
Honzo líbilo se mi že jsi psal o poutníkovi.
Mě se to líbilo Honzo, jen bych to trošku upřesnila.
Honzo máš hezký příběh.
Honzo líbylo se mi že si napssala o vísonínách
Děkuji moc za vaše komentáře.