Jednou dostala kavka velkou žízeň. Přiletěla k potoku, napila se a vtom uslyšela volání: „Pomóc! Topím se! Pomozte mi, prosím!“ Kavka se dívá kolem, kdo to volá, a uviděla mravence. Topil se a zoufale volal o pomoc. Kavka se dlouho nerozmýšlela, utrhla stéblo trávy a hodila ho mravenci. Mravenec se chytil stébla a kavka ho vytáhla z vody. Položila ho do mechu.
„Děkuji ti, kavko. Nikdy ti to nezapomenu a také ti někdy pomohu.“ Kavka se dala do smíchu a řekla: „Jak ty bys mi mohl pomoci?“ Mávla křídly a odletěla. Sedla si na strom a chtěla si zdřímnout.
Najednou se objevil lovec s puškou. Uviděl kavku, jak sedí na větvi a namířil. Už málem vystřelil, když vtom ho mravenec štípl do nohy. Lovec se lekl a kavku netrefil. Ta udělala frr a byla pryč.
Z toho plyne ponaučení: Nikdy nepodceňuj menší a slabší. Také vám mohou zachránit život.
Tiché a nezřetelné.
Moc se mi to nelíbí.
Tiché a nezřetelné ale dobré.
Dobré
Děkuji za komentáře
Docela dobré a poučné.