Fata Morgana

Je 2. července 2021 a letím na dovolenou do Egypta. Ráno jsem se vzbudila, řekla jsem si, že se půjdu podívat na trhy do hlavního města Káhiry. Když jsem tam přijela, začala jsem chodit po tržnicích. Najednou na mě zavolal nějaký obchodník: „Slečinko! Půjčte si velblouda na prohlídku naší překrásné Káhiry a pouště. Můžete si ho půjčit za 109 eur, neprohloupíte.¨

Tak jsem si toho velblouda půjčila. Asi tak dvě hodiny jsem bloudila městem. Nakonec jsem usoudila, že bych se mohla podívat na tu poušť. Po chvíli, když jsem už byla kus za městem, mi došlo, že jsem si zapomněla pití na pokoji. Začalo se mi dělat zle. Žuch! Najednou jsem ležela na zemi. Zvedla jsem hlavu a podívala se před sebe. Uviděla jsem půjčeného velblouda, jak někam běží.

„No skvělý, ten velbloud mi utekl, Tak co teď budu dělat?“ Horký vzduch a slunce, zavinily to, že jsem před sebou uviděla oázu. „Voda!¨ vykřikla jsem z posledních sil. Běžela jsem k oáze, a začala pít vodu v jezírku. Ráno mě tam našli turisté ze Španělska. Pomohli mi vstát a vysvětlili mi, že když mě našli, měla jsem v puse písek. A tak jsem jim vyprávěla, jak jsem viděla oázu, jak mi velbloud utekl. Nakonec mi pomohli se vrátit do města. Na tuhle dovolenou jen tak nezapomenu.