Byl jednou jeden krokodýl a ten se chtěl učit vařit. Uměl výborná jídla. Tak ho něco napadlo. Na louce našel slepici, ptá se jí: „Slepičko, nechtěla bys jít ke mě na oběd?“
„Ano chtěla, mám docela hlad.“ To ho totiž napadlo, že uvaří slepičku. Říkal si, že to je dobrý nápad. Oblizoval se až na jazyku.
Slepička k němu přišla a krokodýl ji hned polapil a šoupl ji do komory. Poté začal vařit. Slepička křičí: „Pomoc, pomoc, zachraňte mě!“ Krokodýl ji vstrčil do hrnce. A slepice se vařila a vařila, Nakonec se tedy krokodýl pochutnal. Měl plné břicho jídla. Druhý den ho napadlo, že by to mohl udělat zase. Byl to dobrý plán.
Poučení: Když seš slepice, nechoď ke krokodýlovi na oběd.
Nedává to smysl oblizoval se až na jazyku.
Líbilo se mi ponaučení.
Líbí se mi poučení
Hezké poučení.
Líbilo se mi ponaučení a cele vyprávění.
líbilo se mi poučení
Líbilo se mi že se oblizoval až na jazyku
Líbilo se mi že krokodýl snědl slepici
Měl si to pěkné a nejvíce se mi líbilo jak slepice nevěděla že jí krokodýl chtěl sežrat.
Líbilo se mi že jí nalákal. 😊
líbilo se mi že se krokodýl zeptal slepice jestli nechce jít na oběd.