Před zimou si králík sbíral zásoby na zimu. Vtom přiběhla slepice a prosí: „Králíčku, prosím tě, prosím, vydej mi trochu tvých zásob. Až budeš potřebovat, oplatím ti tvoji pomoc. Nemáme co jíst.“ Králík jenom zabručel: „Měla jste si nasbírat než byla zima. Nic vám nedám, jdi si po svých, ty slepice!“
Slepice šla smutně domů. Když začalo jaro a potom léto, bylo všude sucho, ale slepice měla své zásoby. Králík líně leží a vzlyká, že nemá co pít. Nezbylo, než aby se vydal za slepicí. Zhurta jí říká: „Slepice, dej mi vodu, dělej, nemám co pít. I zahrádka mi uschla.“
Slepice však jen dodala: „Ne! Tys mě v zimě nedal zásoby a já ti také nic nedám.“ A poučení z toho plyne, že lakomcům se všechno oplatí.
Líbilo se mi že mu to oplatila.
Líbilo se mi že šla smutně domů.
Líbí se mi poučení.
Líbilo se mi že zajícovi uschla zahrádka : D
Líbilo se mi že jí králík nedal zásoby
každému se to neoplatí ale dobře spracovaný.
Líbí se mi poučení že lakomcům se všechno oplácí.
Líbilo se mi jak ji králík vyhnal.