Byl jednou jeden velký dub. A v tom dubu bydlel malý medvídek. Měl strašně rád med. Jednou se vzbudil a měl strašnou chuť na med. Ale když otevřel spižírnu, nebyl v ní vůbec žádný med.
Začal strašně plakat bé, béé, bééé. Uslyšely to včely. Přiletěly se podívat. Viděly, že medvídek pláče kvůli medu. Tak mu ho přinesly. Jenomže medvídkovi med zachutnal a začal jim ho krást. Včely na to brzy přišly. Za trest ho ukrutně pobodaly.
Ponaučení: Krást se nemá.
Moc hezké 😀
máš to výborný. 😀
Líp číst 😀