Povím vám pověst o malé obci v Pardubickém kraji. Zde žil ve středověku Lukaslav a Rostislav. Za vlády Jaroslava III. a královny Olívie I. se tu měli dobře. Jednoho dne se narodil kníže Lukaslav I. Když jeho rodiče zemřeli, ujal se vlády v této obci právě on.
Bylo mu teprve osmnáct a do té doby žil spokojeně. Ale jednoho dne se objevil kníže Rostislav, který Lukaslavovi záviděl, že se tam mají tak dobře. Rostislav poslal své vojsko, aby Lukaslava zabili. Nepovedlo se jim to a Lukaslav zvítězil. Když byla noc a Lukaslav nemohl usnout, koukal se ze své věže na hvězdy. Najednou uviděl Rostislavovu armádu.
Lukaslav se svým vojskem se na ně vrhli a pobili je. Rostislav to už nevydržel a k Lukaslavovi se vydal sám. Vzal si s sebou kudlu a štít. Když Lukaslav usnul, Rostislav ho bouchl a omráčil. Lukaslava odvlekl ke svému hradu a chtěl ho ráno popravit. Lukaslavovi vojáci se ovšem probudili a sledovali rýhy v zemi. Spatřili Rostislavův hrad. Okamžitě ho napadli. Zabili všechny i Rostislava. Ale Lukaslav už byl mrtvý a za to, že byl Lukaslav tak odvážný, pojmenovali po něm jeho vesnici. Lukavice.
Líbilo se mi že Lukaslav umřel.
Líbilo se mi že všechny pobili.