Sahara

Bylo léto a já jsem se rozhodla, že poletím do Afriky. Už jsem byla v letadle. A byla jsem moc natěšená.

Najednou naše letadlo začalo padat. Strašně jsem se bála. Obrovská rána. Letadlo se zřítilo. Vystoupila jsem z letadla. Všude okolo mě to hořelo. Přežila jsem jenom já. Všichni ostatní zemřeli. Byla jsem bez vody. Okolo mě byl jenom písek. Letadlo se zřítilo přímo nad pouští Sahara.

Vůbec jsem nevěděla, co mám dělat. Bylo mě jasné, že se ze Sahary musím dostat domů. Všude v písku ležely kusy letadla. Přemýšlela jsem, jak se dostat zpátky domů. Rozhodla jsem se, že ze zbylých kousků letadla něco sestrojím. Chtěla jsem se totiž dostat domů.

Zkoušela jsem smontovat nějaké kusy letadla, ale nešlo to. Další den jsem přemýšlela, co mám udělat jiného. Byla jsem už zoufalá a nic mě nenapadlo. Měla jsem hlad a žízeň. Pití ani jídlo jsem neměla. Najednou mě to napadlo, když jsem v dálce viděla letět letadlo. Vzala jsem kus letadla. Mířila jsem s ním proti slunci. Než začal hořet. Letadlo by si mohlo všimnout, že tam něco hoří. A mohli by mi třeba nějak pomoct.

Vypadalo to, že asi nic neviděli. Byla jsem zklamaná. Další den mě vzbudil rachot vrtulníku. který právě přistával. Naložil mě a letěli jsme domů. Cestou mně pilot řekl, že jsem se zachránila sama tím, jak jsem zapálila kousek letadla. Jinak by mě vůbec nenašli. Byla jsem strašně ráda, že to dopadlo dobře.