Fata morgána

Jednou jsme se s rodinou rozhodli, že pojedeme na výlet do pouště. Moc jsme se těšili. Když jsme tam dojeli, byla už noc a tma. Pohádali jsme se s mamkou a taťkou. V noci jsem utekla pryč a daleko od rodičů jsme potkala Káťu. Moji kamarádku, kterou jsem znala ze školy a ze školky. Utíkala také z domu a stejným směrem. Také ze stejného důvodu. Tak jsme šli spolu.

Třetí den jsme byly tak vyhladovělé a žíznivé a unavené, že se nám zdálo, že létáme u vody a vidíme pitnou vodu. Bác. Spadly jsme do písku, místo toho, abychom spadly do krásně studené vody. Byly jsme na poušti, a tam se to děje pořád. Všude okolo nás byl jen písek a občas nějaká palma.  Najednou se zvedl vítr a písek začal létat všude okolo nás. Myslely jsme si, že přišla nějaká písečná bouře. Ale nebyla to bouře. To k nám přiletěl Džin z lahve.

Koukaly jsme na něj jako na zjevení. Džin nám přinesl kokosové ořechy plné kokosového mléka a taky ananas a čerstvé banány, fíky a mandarinky. Byly jsme z toho úplně vedle. Hned jsme všechno ovoce snědly a zapily jsme to kokosovým mlékem. Džin nás potom vzal za ruce, třikrát se otočil a přenesl nás vzduchem do malého háječku, kde byly palmy a mezi nimi byly napnuté síťové houpačky. Každá jsme si lehla do jedné houpačky. Pak jsme usnuly. Zdálo se mi, že jsem z té síťové houpačky spadla.

Bác. Probudila jsem se doma pod postelí.