Je to můj nejlepší kamarád. Po obědě jsme vyrazili do temné, černé jeskyně. Vzali jsem si svíčku, abychom něco viděli. Vešli jsme dovnitř a slyšeli jsme skřeky, strašidelné zvuky. A v tu chvíli, co to? Zhasla svíčka.
„Já se bojím, Ludvíku,“ řekla jsem.
„Já taky,“ odpověděl Ludvík. Svíčka nám v tu chvíli spadla na zem. Ludvík se pro ni ohnul. Uklouzl. Měl lampu, ale jel po nějaké díře. Vypadala jako klouzačka. Sklouzla jsem se za ním. Samozřejmě, že se strachem. Kdo by se také v takové chvíli nebál.
Dole však bylo malé světýlko a já se podívala do stínu. Viděla jsem nějakou osobu, rozhlédla jsem se, bylo jich víc. Najednou se rozsvítilo. V těch stínech byly babičky. Měla jsem narozeniny. Byl to bezva výlet.
V jednom pralese žila opička se svou rodinou. Skákali z větve na větev a užívali…
V lese pobíhá veverka, jmenuje se Čiperka. Běží tudy králíček, nese si spoustu mrkviček. Jezevec…
Byl jednou jeden malý kluk jménem Petr. Ten hrozně rád experimentoval . Ve škole patřil…
Já jsem Labe, pojmenoval mě keltský národ. Pramením v Krkonoších na překrásné Labské louce. Protékám…
Při dnešní procházce jsme narazili na obrovské stopy v blátě. Hned nás napadla otázka, komu…
View Comments
Hezky vymyšlené :-)
hezký děj jak se bojíte
Pěkné jméno Ludvík
Hezký děj a máš to dobře vymyšlené :-)
Hezky vymyšlené a dobrý děj
Hezky vymyšlené a napsané
Hezky vymyšlené
hezky zpracovaný děj
moc hezké
hezky vymyšlený příběh.