Slovesnost

Pan Kamil Hvězda chodil po nebi ve svých botách ušitých z hvězdného prachu. Každý den počítal své hvězdy. Ovšem jednou o jednu zakopl a ona spadla dolů. Pan Hvězda ji šel hledat. Došel do města jménem Hvězdov. Tam potkal autobus plný hvězd. Byly tam známé osobnosti, fotbalisti, zpěváci i prezident.

Řekli mu, že hvězdu tady neviděli a ať zkusí štěstí ve vedlejší vesnici. Tam viděl školu, která měla nad dveřmi hvězdy. Ve škole měli zrovna tělocvik a zkoušeli dělat hvězdy a kotrmelce. Ani tahle hvězda ovšem nebyla ta pravá. Pan Hvězda se zeptal malé holčičky, jestli neviděla jeho hvězdu. Ona mu s pláčem řekla, že právě dostala jedničku s hvězdičkou, ale řekla mu, že tu mu nedá.

Tak šel dál a tam zrovna pouštěli ohňostroj a z něho vylétávaly nádherné barevné hvězdy. Pan Hvězda byl smutný. Stýskalo se mu po jeho hvězdě. Dal si aspoň teplou polévku s písmenky a hvězdičkami. Pak se podíval na své boty a zjistil, že jeho hvězda s ním byla celou dobu. Přilepená na jeho botě. Měl z toho takovou radost, že předvedl hvězdný úsměv.