Jednoho letního dne se vydal poutník na svoji další pouť. Šel přes hory, doly, lesy, až došel na místo, kde rostly vysoké stromy. Byl zde krásný výhled na krajinu. Moc se mu tam líbilo a řekl si, že se zde usadí.
Kde se vzal, tu se vzal medvěd. Byl obrovský. Otevřel tlamu a chtěl poutníka sežrat. Poutník rychle vytrhl nejvyšší strom a medvěda propíchl. Tímto činem si zachránil život. Postavil si zde dům. Začal přemýšlet, jak toto místo pojmenovat. Napadlo ho, že název by mohl souviset s vysokým stromem. Začal přehazovat písmena a vznikl název Výsonín. Později zde vyrostly další domy a tak vznikla naše vesnice jménem Výsonín.
V jednom pralese žila opička se svou rodinou. Skákali z větve na větev a užívali…
V lese pobíhá veverka, jmenuje se Čiperka. Běží tudy králíček, nese si spoustu mrkviček. Jezevec…
Byl jednou jeden malý kluk jménem Petr. Ten hrozně rád experimentoval . Ve škole patřil…
Já jsem Labe, pojmenoval mě keltský národ. Pramením v Krkonoších na překrásné Labské louce. Protékám…
Při dnešní procházce jsme narazili na obrovské stopy v blátě. Hned nás napadla otázka, komu…
View Comments
Honzo líbí se mi celá tvá pověst a jak jsi poskládal.
Líbilo se mi jak poutník propíchl.
Honzo líbilo se mi že jsi tam napsal o zvířatech.
Honzo líbylo se mi že poutník měl tak velkou sílu.
Honzo mě se líbilo žes tam napsal o Výsoninu
Honzo líbilo se mi že jsi psal o poutníkovi.
Mě se to líbilo Honzo, jen bych to trošku upřesnila.
Honzo máš hezký příběh.
Honzo líbylo se mi že si napssala o vísonínách
Děkuji moc za vaše komentáře.