Categories: Povídky

Fata Morgána

Jednou jsem se rozhodl jet do tajgy, ale nedošlo mi, jak je to nebezpečné. Když jsem přistál, přivítal mě dobrodruh. Jenže při cestě do hotelu nás přepadli vlci a dobrodruha zabili.

Utíkal jsem dál, dál a dál, až jsem ztratil cestu z dohledu. Putoval jsem snad týden, jedl sníh, než jsem dorazil na louku.

„Jé, Lukavice!“ Punťa běží proti mně, jsem doma,
„Jupí! Já tě dovedu domů, počkej Punťo, co to  děláš. Ááá.“

RIP. (Medvěd mě roztrhal na kusy.)

Adam Zíta

View Comments

Share
Published by
Adam Zíta

Recent Posts

Opičí příběh

V jednom pralese žila opička se svou rodinou. Skákali z větve na větev a užívali…

5 roky ago

Zvířecí básnička

V lese pobíhá veverka, jmenuje se Čiperka. Běží tudy králíček, nese si spoustu mrkviček. Jezevec…

5 roky ago

Masožravky

Byl jednou jeden malý kluk jménem Petr. Ten hrozně rád experimentoval . Ve škole patřil…

5 roky ago

Fata morgana

Stojím venku a přes pusu mám uvázanou roušku. Možná je to tím, že se mi…

5 roky ago

Cesta Labe

Já jsem Labe, pojmenoval mě keltský národ. Pramením v Krkonoších na překrásné Labské louce. Protékám…

5 roky ago

Žravěk

Při dnešní procházce jsme narazili na obrovské stopy v blátě. Hned nás napadla otázka, komu…

5 roky ago