Categories: Povídky

Fata Morgána

„Děti už jděte spát!“
„Babičko, řekni nám nějakou svojí historku, když jsi teda byla vědkyně!“
„Tak dobře, ale potom půjdete spát.“
„Tak jo.“ Dobře.
Jednou, když mi bylo 28 let, jsem měla strašnou touhu dostat se na Saharu. Měla jsem velkou kamarádku. Káju. A tak jsme se tam vypravili.

Spolu jsme se vydali do pouště. Už jsme nemohli jít dál, a tak jsme si lehli na rozpálený písek. A najednou se před námi objevil veliký palác. Já jsem Káju varovala ale…
„Babičko co se stalo? Proč jsi přestala mluvit?“

Mhh. Už jsem ji nikdy nenašla. Pak jsem si lehla na písek. Našli mě vesničané a odnesli do nedalekého města, odkud jsem odletěla domů.
„Tyjo babič…“
„A konečně spí!“

Zuzana Tatíčková

View Comments

Share
Published by
Zuzana Tatíčková

Recent Posts

Opičí příběh

V jednom pralese žila opička se svou rodinou. Skákali z větve na větev a užívali…

5 roky ago

Zvířecí básnička

V lese pobíhá veverka, jmenuje se Čiperka. Běží tudy králíček, nese si spoustu mrkviček. Jezevec…

5 roky ago

Masožravky

Byl jednou jeden malý kluk jménem Petr. Ten hrozně rád experimentoval . Ve škole patřil…

5 roky ago

Fata morgana

Stojím venku a přes pusu mám uvázanou roušku. Možná je to tím, že se mi…

5 roky ago

Cesta Labe

Já jsem Labe, pojmenoval mě keltský národ. Pramením v Krkonoších na překrásné Labské louce. Protékám…

5 roky ago

Žravěk

Při dnešní procházce jsme narazili na obrovské stopy v blátě. Hned nás napadla otázka, komu…

5 roky ago