Categories: Vyprávěnky

Moje dětská raketa

Řekla jsem si že se chci někam podívat… Zeptala jsem se na názor své mamky a taťky, ale ti mně to nejdřív nedovolili. Tak jsem běžela s uplakanýma očima do svého pokoje. Po pár minutách jsem si před očima vybavila naši raketu. Nenápadně jsem se vplížila do naší garáže.

Slyšela jsem, že sem jde i můj táta. Rychle jsem se schovala do malé rakety. Tady to bylo super. Ven jsem se mohla dívat malým okýnkem. Tím se dalo nahlížet i dovnitř. Takže mě mamka s taťkou při příchodu hned spatřili. „Vidíme tě, vylez ven,“ řekli. Ale ten výlet mi povolili. Jen jsem jim musela slíbit, že budu opatrná.

Startuju. Vyrážíme. Klep, klep, klep. Co to? Že by porucha? Výlet ke hvězdám se odkládá. Ach jo, tak moc jsem se těšila.

Amálie Truncová

View Comments

Share
Published by
Amálie Truncová

Recent Posts

Opičí příběh

V jednom pralese žila opička se svou rodinou. Skákali z větve na větev a užívali…

5 roky ago

Zvířecí básnička

V lese pobíhá veverka, jmenuje se Čiperka. Běží tudy králíček, nese si spoustu mrkviček. Jezevec…

5 roky ago

Masožravky

Byl jednou jeden malý kluk jménem Petr. Ten hrozně rád experimentoval . Ve škole patřil…

5 roky ago

Fata morgana

Stojím venku a přes pusu mám uvázanou roušku. Možná je to tím, že se mi…

5 roky ago

Cesta Labe

Já jsem Labe, pojmenoval mě keltský národ. Pramením v Krkonoších na překrásné Labské louce. Protékám…

5 roky ago

Žravěk

Při dnešní procházce jsme narazili na obrovské stopy v blátě. Hned nás napadla otázka, komu…

5 roky ago