Prázdniny u moře

Když jsem byl jednou u moře, asi v roce 2012, vydali jsme se na větší motorové lodi na jeden vzdálený ostrov. Jeli jsme kousek po moři a zjistili jsme, že už nemáme přístav v dohledu.

Byli jsme od ostrova vzdáleni tak deset kilometrů, vtom se kolem nás prohnal stylový motorový člun a vlny od něj nás pocákaly. Jeli jsme pořád dál až jsme dorazili na ostrov. Byl větší než se zdál z pevniny. Vystoupili jsme na něj a vtom na nás začaly vřískat opice. Šli jsme kousek po pláži, až jsme narazili na starou téměř zarostlou cestu.

Šli jsme po té cestě, vtom jsme došli k sopce. U sopky byl nápis: „Nebezpečí úmrtí!“ A vedle té značky s nápisem ještě jedna značka s nápisem: „Pozor poklad“ a šipka dolů. Tak jsme začali pod tou cedulí  kopat. Kopali jsme, dokud mně lopata nebřinkla o nějaký kov. Když jsme ho očistili, zjistili jsme, že to jsou dvě truhly. Vyndali jsme  je velmi opatrně. Otevřeli jsme je .

V jedné truhle byl velký poklad a v druhé časovaná bomba, která měla vybuchnout za pět minut. Rychle jsme se sbalili a utíkali jsme od té bomby. Slyšeli jsme, jak bomba vybuchla a viděli jsme utíkat vřískající opice od výbuchu.

Když jsme poklad nakládali na loď, sedl mi na ruku pestrobarevný tukan, tak jsem si ho nechal. Dojeli jsme do přístavu a z přístavu do Čech. Tam jsme dali poklad do muzea a dostali jsme spoustu peněz, které jsme dali charitě.