Slovesnost

Psal se rok 2139. Byl červen a já jsem pracoval ve své dílně na tajném automobilu, který by nám pomohl v misi. Byl jsem totiž pověřen tajnou misí, o které se nikdo nesměl dozvědět. Když jsem svůj vůz dokončil, vzal jsem z mé dílny ještě pár věcí, kdyby se mi vůz porouchal.

Byl osmý červen, já jsem jel na tajnou základnu, kde mělo vše začít. Ve čtrnáct hodin dvacet pět minut bylo vše připraveno. Ještě jsme všechno zkontrolovali. V patnáct hodin jsem vzletěl do vesmíru. Měl jsem totiž opravit sondu.

Když jsem měl sondu na dohled, koukl jsem se na radar a uviděl jsem něco, co jsem ještě nikdy neviděl, a tak jsem se tam vydal. Když jsem si oblékl skafandr, vyšel jsem a viděl jsem nějaký pohyb. Chvíli jsem se tam díval, jestli se to tam ještě jednou pohne. Pohnulo se to ještě několikrát, a pak to zmizelo. Vydal jsem se na to místo, kde to zmizelo. Byla tam nějaká podzemní cesta. Protože jsem slyšel hlasy, šel jsem dál.

Opatrně jsem vykoukl a byla tu nějaká jiná stvoření než lidi. Byli celí zelení a jeden tvor tam všem něco říkal, ale jeho řeči jsem nerozuměl. Přistupoval jsem blíž a blíž, až jsem najednou zakopl o kámen. Zvedl jsem se a chtěl je pozorovat dál, ale oni mě slyšeli. Dívali se na mě. Šel jsem k nim blíž, abych s nimi prohodil pár slov. Nevěděl jsem ale, jestli rozumí. Jestli mluví mou řečí. Oni mi odpověděli, ale já jsem nerozuměl, Tak jsem se rozloučil a vrátil jsem se zpět k mému vozu.

Doletěl jsem na sondu a opravil jsem ji. Vrátil jsem se na Zem a všechno jsem pověděl šéfovi. Zaznamenali jsme tu planetu a já jsem se stal slavným.