Slovesnost

Jednoho dne k nám na školu přestoupila nová žákyně. Jmenovala se Vaňková. Byla tlustá a vypadala spíš jako kluk. Některé děti se jí kvůli tomu smáli. Bylo mi jí líto a abych jí trošku pomohla najít si nové kamarády, začala jsem s ní kamarádit jako první. Byla s ní sranda a jelikož měla čtyři starší bratry, vymýšlela samé klukoviny. Jednou ji napadlo, že polezeme přes plot na jablka. Byla zrovna sobota a venku bylo krásně. Sluníčko svítilo a příjemně hřálo.

Když jsme se procházely přes vesnici, uviděli jsme krásnou zahradu, vlastně to byl ovocný sad. Všude nádherná jablka. Já mám jablka z ovoce nejraději. Dostala jsem na ně velkou chuť. Vaňkovou napadlo, že si jich pár natrháme. Tak jsme přelezly plot a pár si jich natrhaly. Jenže nás ucítil sousedův pes. S vyplazeným jazykem a zuřivým štěkotem se k nám blížil. Honem rychle jsme se snažily vrátit zpátky. Bohužel se mi nahoře na plotě všechna jablka vysypala. A při seskoku dolů jsem si vyvrtla si kotník.

Moje nová kamarádka se zachovala statečně, vzala mě na záda a odnesla domů. Kotník byl nakonec v pořádku. Teď jsem hrdá na svou kamarádku, že se o mě tak pěkně postarala.