Slovesnost

Jednou jsem se ocitla na podivné planetě. Bylo to tam krásný, celá ta planeta byla vyloženě na snězení. Paneláky byly ze sýru, rodinné domy ze salámu. Řekou tekl malinový džus, hřiště bylo z piškotů. A kostel z želatiny.

Právě odbimbalo devět hodin ráno. Zjistila jsem, že obyvatelé se jmenují Syrečkové a že jsem na týhle planetě super skvělý a obletovaný host. „Co si dáte k jídlu? švitořili zdejší obyvatelé. A já si zaboha nemohla vybrat.

Jedna z vesnic se jmenovala Smatanová. Jeden Syreček mi ukázal svůj dům. Zeptala jsem se, čím se živí? On mi povídal, že zeleným citrónem. Pěstují je na poli. Když jsem to ochutnala, bylo to kyselééééé. Najednou mě mamka vzbudila a zjistila jsem, že to byl jen můj krásný sen.