Slovesnost

V přírodovědě jsme se učili poznávat lidské tělo. Obdivuju lékaře, kteří toho o člověku hodně znají a umějí léčit. Dozvěděla jsem se, jak jsem se vyvíjela a vypadala ještě před narozením a těsně po narození. Většinou mi připadalo strašidelné vidět samotnou kostru, ale teď už se na ni umím koukat jinak. Vím, že je oporou těla a všechny ty velké i malé kosti chrání vnitřní orgány, o kterých jsme se také učili. Třeba o srdci, ledvinách nebo mozku. Zajímavé bylo zjišťovat, jak pracují svaly, abychom se hýbali. Také jak dýcháme, co se děje v trávící soustavě, když se najíme a co máme správně jíst.

Už se nemusím ptát, proč třeba cítím bolest, teplo, zimu. To mně objasnila kapitola o nervovém systému. Myslím si, že bylo hodně důležité objasnit si špatné účinky kouření a drog. Vím, že se tomu určitě budu vyhýbat. Nejvíce mě bavila kapitola o dýchání a o novorozenci. To jsem se i podívala do fotoalba na sebe a mou sestru po narození a rodiče mi toho hodně vyprávěli. Docela jsem se někdy i zasmála. Dál budu asi přemýšlet, co se děje v lidském těle postupně v dospívání, v dospělosti i ve stáří. Možná se jednou budu ptát své sestřenice, která chce příští rok začít studovat medicínu a stát se lékařkou. Když si teď s něčím nevím rady, můžu pátrat v učebnici, na různých informačních stránkách v počítači, nebo se můžu zeptat pana učitele. Jsem ráda, že o lidském těle už něco znám.