Categories: Vyprávěnky

Moje nejlepší kamarádka

Jednoho dne jsem byla normálně ve škole a tam jsem se bavila s Ivou. Domluvili jsme se spolu, že u ní budu spát. A takhle nějak jsme se skamarádili a začali jsme si psát, hodně se spolu bavit, psát si, volat a spoustu dalších věcí. Začali jsme spolu chodit ven, na zastávku, jezdit k sobě. Ve škole jsme se čím dál tím víc bavili. Čím dál víc jsme si psali a volali. Když jsem jednou k Ivě přijela, začali jsme si jen tak povídat. Pak jsme dospěli k názoru, že u Ivušky budu spát. Večer jsme asi do půl dvanácté hráli s Radkem, tetou Ivou a Ivuškou stolní hry a Ivušce pořád někdo volal. Iva to pokaždé típla a hráli jsme dál. Když jsme se ráno vyspali, tak já jsem se vzbudila jako první, teprve potom se vzbudila Iva.

A tak to je do dneška, jsme pořád nejlepší kamarádky a já doufám, že se to nezmění. Takhle nějak vzniká velké kamarádství.

Viktorie Urválková

View Comments

Share
Published by
Viktorie Urválková

Recent Posts

Opičí příběh

V jednom pralese žila opička se svou rodinou. Skákali z větve na větev a užívali…

5 roky ago

Zvířecí básnička

V lese pobíhá veverka, jmenuje se Čiperka. Běží tudy králíček, nese si spoustu mrkviček. Jezevec…

5 roky ago

Masožravky

Byl jednou jeden malý kluk jménem Petr. Ten hrozně rád experimentoval . Ve škole patřil…

5 roky ago

Fata morgana

Stojím venku a přes pusu mám uvázanou roušku. Možná je to tím, že se mi…

5 roky ago

Cesta Labe

Já jsem Labe, pojmenoval mě keltský národ. Pramením v Krkonoších na překrásné Labské louce. Protékám…

5 roky ago

Žravěk

Při dnešní procházce jsme narazili na obrovské stopy v blátě. Hned nás napadla otázka, komu…

5 roky ago