Slovesnost

Jednoho dne jsem se pořád vrtěla ve spaní. Když jsem se probudila, mamka zavolala, abych se rychle strojila. Já jsem nevěděla proč, ale mamka zavolala, že jedeme k zubaři. Nasedli jsme do auta a jeli. Jakmile jsme přišli do čekárny, bylo tu dost lidí. Dlouho jsme čekali, než nás vzali na řadu. Už jsem byla dost nervozní, protože ten zvuk té vrtačky nebyl moc příjemný. Před námi byla také malá školačka a měla taky strach. Asi měla kaz, protože si držela pusu.

Najednou se mi chtělo strašně na záchod. Když jsem přišla zpět, otevřely se dveře a vyšla naše hodná sestřička. „Tak pojďte dál. Co vás bolí?“ Já jsem odpověděla, že ta zadní stolička. Pan zubař mi řekl: „Tak se posaď ke mně na lehátko, koukneme se na to.“ Byl tam malý kaz. Pan zubař mi ten zub spravil a jeli jsme domů. Zub přestal úplně bolet.