Slovesnost

Jednou odpoledne jsem si vyšla do lesa jen tak na procházku. Procházela jsem se po cestě. Vtom jsem spatřila houby. Řekla jsem si, že si je vezmu. Utrhla jsem je. Náhle jsem viděla další. Šla jsem a sbírala, až jsem zjistila, že jsem se ztratila. Nevěděla jsem, kudy jít zpátky. Už se stmívalo a skoro jsem neviděla na cestu. Za sebou jsem uslyšela nějaké zvuky. Působilo to na mě strašidelně. Začala jsem se bát.

Neměla jsem u sebe nic, ani telefon, abych zavolala rodičům. Za stromem se něco hýbalo. Měla jsem děsný strach. Přepadl mě pocit, jako když  mě někdo pronásleduje. Podívala jsem se za strom. Někdo tam stojí! To nevypadá jako člověk. Je to děsivé. Vydává ze sebe zvláštní zvuky. Dávám se do běhu. Rychle utíkám. Pak jsem v dálce zahlédla paní. Pomohla mi najít cestu domů. Byla jsem ráda, že jsem zase u své rodiny.