Slovesnost

Jednou si jedna lukavická rodina řekla, že by mohli vyrazit po delší době na dovolenou do Turecka. Jejich dcera jménem Lily skákala po pokoji a křičela. Hned druhý den vyjeli do Prahy. Tady nastoupili do letadla. Je to tu krásné, řekla mamka. Moc krásný výlet, řekl táta. A  krásně to tu voní, řekla Lily. Ještě chvíli letěli a konečně přistáli. Taxíkem dorazili do hotelu.

Ale to ještě Lily nevěděla, co ji čeká, protože když šla do pokoje, pořád za ní někdo chodil. Hodně se bála. Ale potom ji napadlo, že odbočí z cesty. A najednou je pryč. „Hurá,“ ale teď hlavně trefit domů. „Ahoj mami a tati.“
„Hele, už je přeci  jedenáct, toto nám nesmíš dělat.“
„Jo, neboj mami, nějaký pán za mnou chodil. Ale nic se nestalo, já jsem utekla. Tak dobrou.“ Po chvíli  se mi začal  zdát sen o tom, jak  jsem byla na mráčku a  létali tam jednorožci. Ale potom mamka řekla, že odlítáme a tak už si balím věci a hurá domů.