Teď jsem už o dost větší, mám kolem sebe jiný svět než třeba před pěti lety, mám jiné představy třeba o sportech. Jsem tady díky babičkám a dědečkům a hlavně díky rodičům. Teď už vím, jak bych se měl chovat k rodičům a cizím lidem. Kvůli mamce umím mluvit, chodit a jíst jídlo. Proto bych se měl k rodičům chovat s láskou a totéž k babičkám a dědečkům. Můj cíl v životě je procestovat celý svět a ochutnat mnohá neznámá jídla.
V jednom pralese žila opička se svou rodinou. Skákali z větve na větev a užívali…
V lese pobíhá veverka, jmenuje se Čiperka. Běží tudy králíček, nese si spoustu mrkviček. Jezevec…
Byl jednou jeden malý kluk jménem Petr. Ten hrozně rád experimentoval . Ve škole patřil…
Já jsem Labe, pojmenoval mě keltský národ. Pramením v Krkonoších na překrásné Labské louce. Protékám…
Při dnešní procházce jsme narazili na obrovské stopy v blátě. Hned nás napadla otázka, komu…
View Comments
Vojto mě se líbí že jsi psal i o své rodině.
maš hezký příběh
Vojto mě se líbí že jsi psal i o své rodině.
Vojtěchu líbilo že si napsal o miminku.
Je pěkné že si napsal o své rodině
Vojto lídylo se mi to že jsi psal o sodě
Líbí se mi, že jsi napsal, že si máme vážit rodičů a prarodičů.