Slovesnost

Když jsem se v sobotu probudila, tak jsem jsi myslela, že je doma celá rodina. Ale v domě jsem nikoho neviděla. Rychle jsem se vydala dolů a doopravdy tam nikdo nebyl. Dost jsem se bála, protože bylo už devět hodin a měl se vařit oběd. Ale nic se nevařilo.

Vtom jsem uslyšela podivné zvuky. Po chvíli pátrání jsem zjistila, že to jsou jenom naše morčata. Tak jsem si v klidu udělala snídani. Sedla jsem si ke stolu, snědla jsem housku a šla do pokoje. A tady jsem spatřila velký dopis nad mou postelí. Bylo na něm napsáno: Dobré ráno, Viktorko. Jdeme na procházku. Vrátíme se za chvíli. Neboj se, za pár minut jsme doma. A od té doby vždycky vím, že je dobré se nejprve kouknout, a až pak vyvádět strachy.