Slovesnost

Jednou jsem si plaval  a jen něco slyším z rybníku. Najednou  vidím velkého obra a za ním dalšího obra. Leknu se, protože berou nějakou věc do ruky. Zavřu oči a říkám si: „Tohle je jenom sen.“ Ale ne, není to sen, je to realita. Jenom cítím, jak mě nakládají do kyblíku. Ten obr mi řekne: „Neboj se, ještě dva dny života.“

Bojím se, protože to pořád skáče a ten kyblík se překlopí a už necítím skoky, ale vodu. Moc se raduju. Přijde tam nějaký pán a chce mě vzít. Já se nenechám, vezmu ho ocasem a naplním si pusu vodou. Cák, cák, přijde nějaká slečna a řekne: „Chudinko kapříku, už jen  jeden den a budeš na talíři. Já se jmenuji Líza.“ Jsem moc smutný, že můj život pomalu končí. Spím, když přijde znovu Líza a povídá: „HURÁ, kapře, budeš žít.“ A už mě nese a hází do rybníka.