Ve 13. století se vydal kluk jménem Lukáš do světa. V daleké Africe potkal lvici. Viděl, že má hlad a tak jí dal kus chleba. Ale ona ho nechtěla. Zkusil jí dát zelí. Ale to taky nechtěla. Nakonec jí dal kus masa. Vydali se spolu do světa. Prošli hory doly, až narazili na krásnou louku. Mezitím uběhlo několik let a lvice už byla stará. Na té louce se uložili ke spánku.
Ráno se Lukáš vzbudil a dívá se na lvici. Ta se nehýbe. Tu noc totiž umřela. Lukáš se ji rozhodl na té louce zahrabat. Nad její hrob vztyčil kámen a do něj chtěl vytesat její jméno. Při vytesávání na to přes slzy špatně viděl, takže místo lvice napsal lukavice. A pak ho napadlo, že se tu usídlí a postaví si dům. Postupně se naše Lukavice začala rozrůstat. A lidem se tu líbí dodnes.
V jednom pralese žila opička se svou rodinou. Skákali z větve na větev a užívali…
V lese pobíhá veverka, jmenuje se Čiperka. Běží tudy králíček, nese si spoustu mrkviček. Jezevec…
Byl jednou jeden malý kluk jménem Petr. Ten hrozně rád experimentoval . Ve škole patřil…
Já jsem Labe, pojmenoval mě keltský národ. Pramením v Krkonoších na překrásné Labské louce. Protékám…
Při dnešní procházce jsme narazili na obrovské stopy v blátě. Hned nás napadla otázka, komu…
View Comments
Viki líbilo se mi že si tam napsala o zvířatech.
Vikčo tvůj příběh se mi líbil ale příště tolik nekoktej.
Viky mně se líbilo že jsi psala o zvířátkách
Viki mě se líbilo žes tam napsala o Africe.😀
Viki mě se líbilo žes tam napsala Lukavice.
jeto smutný příběh.
Vikčo líbylo se mi že si napsala o lvici.
Vily líbilo se mi že jsi psala o lvici.
Viky máš pěkné že si napsala o lvici.
Viky moc se mi líbilo, že ze smutku vznikl název vesnice.