Categories: Vyprávěnky

Spolužáci

Ve třídě je nás deset jako deset malých černoušků. To je známá dětská říkanka, ve které jdou černoušci světem a postupně odpadávají. Například jeden se zakucká,  jiný se potluče a některého sežere medvěd. Jen doufám, že nám se to nestane, zůstaneme kamarády i když za rok se rozdělíme a každý půjde na jinou školu.

Zatím se snažíme být pilní jako včeličky. Kluci rádi běhají po škole a hřišti, provokují nás a vymýšlejí lumpárny. A my holky se někdy rády přidáme.

Magdaléna Rulíková

View Comments

Share
Published by
Magdaléna Rulíková

Recent Posts

Opičí příběh

V jednom pralese žila opička se svou rodinou. Skákali z větve na větev a užívali…

5 roky ago

Zvířecí básnička

V lese pobíhá veverka, jmenuje se Čiperka. Běží tudy králíček, nese si spoustu mrkviček. Jezevec…

5 roky ago

Masožravky

Byl jednou jeden malý kluk jménem Petr. Ten hrozně rád experimentoval . Ve škole patřil…

5 roky ago

Fata morgana

Stojím venku a přes pusu mám uvázanou roušku. Možná je to tím, že se mi…

5 roky ago

Cesta Labe

Já jsem Labe, pojmenoval mě keltský národ. Pramením v Krkonoších na překrásné Labské louce. Protékám…

5 roky ago

Žravěk

Při dnešní procházce jsme narazili na obrovské stopy v blátě. Hned nás napadla otázka, komu…

5 roky ago