Slovesnost

Byla jednou jedna koza a ta měla čtyři kůzlátka. Jednoho dne je koza vzala na louku, kde byla krásna tráva. Tady řekla: „Jezte!“ A kůzlátka jedla a jedla. Pak se společně vypravili domů. Tady si povídali, než šli spát.

Druhý den byli zase hodně hladoví a tak šli znovu na louku a koza zase řekla: „Jezte!“ A kůzlátka se napásla. Teď už jim to bylo divné, že máma nejí. A tak se jí ptala: „A ty nebudeš jíst?“
„Nejdřív se přece musí najíst děti a až pak dospělí,“ odpověděla koza.