Slovesnost

Jednoho Apríla jsem šel do školy. Když jsem otevřel dveře do šatny, baf. Byli tam moji spolužáci, kteří si ze mě chtěli udělat srandu. Byl jsem úplně vyděšený.

Po škole mi bratr poslal zprávu, že má závody, a tak jsem se šel učit. Někdy ve dvě hodiny jsem uslyšel dveře a tak jsem šel do kuchyně. Tam jsem vzal pánvičku a několikrát jsem zašramotil, abych záhadnou věc nalákal ke mně. Pak  jsem uslyšel kroky.

Bum, praštil jsem postavu do obličeje. Když jsem se na ni podíval, zjistil jsem, že je to můj bratr. Začal jsem se mu omlouvat. A takhle skončil můj děsivý den.