Slovesnost

Jednou mě vytáhli něčím bílým, čím nešlo proplout. Říkají tomu síť, jestli jsem správně slyšel. Byly to zrůdy, zbily mýho kámoše. No, aspoň jsem věděl, co mám v sobě. Pak mě vzala zrůda a hodila do něčeho divnýho, z čeho jsem nemohl ven.

Nato mě dali do ještě větší zrůdy a jeli jsme pryč. A potom mě přesunuli do něčeho bílého, co v sobě mělo vodu. A tady jsem se sešel se svým kámošem. A tak jsme si asi deset minut plavali, než přišla zrůda, která se nakláněla blíž a blíž, a cák! Byla u nás. Málem mě umačkala. Za okamžik vylezla a šla pryč. Kámoše odvezli. Už se nevrátil. Přišli si pro mě. Obr se rozmáchl. Netrefil se.

Přišel malý s velkým a říkají: „Nech ho, masa už máme dost. Odvezeme ho do našeho rybníku.“ Obr přikývl. Odvezli mě a vypustili do menšího rybníku. A tady odteď žiju.