Slovesnost

Ve Florencii žil tajný rytíř Etcio, který dostal za úkol zachránit kontesu Biancu. Tu unesl jeden benátský kupec do Pisy. Etcio se tam vydal na koni. Ubytoval se v hostinci. Poté se vydal prohlédnout město.

Jeho koníčkem bylo lézt po stěnách až na střechu. Rozhlížet se do okolí a pak skákat do kupek sena. Nenápadně se pohyboval mezi měšťany. Vyslechl rozhovor dvou služebnic, které se bavili o slečně z Florencie. „To musí být Bianca,“ řekl si Etcio. Tajně se vydal za služebnou, která jej dovedla před krásný dům. Počkal až bude tma. Poté Etcio lezl po zdi a prozkoumával okna. Snažil se zjistit, jestli je Bianca uvnitř.
„Ano, je tu,“ řekl, když ji uviděl.

Slezl dolů. Pod okno přitáhl vůz plný sena. Vylez až k jejímu oknu a potichu zaťukal. Bianca se lekla: „Kdo je to?“ „Váš zachránce, komteso. Pojďte se mnou. Váš přítel mě poslal,“ řekl Etcio. „Ale jak se chcete přes stráže?“ „To nechte na mně,“ odpověděl Etcio a hodil ji do slámy. Společně pak uprchli zpátky do Florencie. Kde ji předal jejímu příteli a od něho dostal peníze. A opět zmizel do neznáma.