Slovesnost

Nevím, jestli znáte vesničku Lukavice. Pokud ne, otevřete si mapu najděte si Chrudim a vedle leží Lukavice. A teď vám o ní povyprávím pověst.

Jednoho dne šel rybář se svým malým vnukem na ryby. Z batůžku si vytáhli prut a k tomu žížalky, sedli si a lovili. Dědeček rybář už něco začal lovit z vody, ale nemohl to vytáhnout. Zavolal proto na vnuka: „Pojď mi pomoct!“ Vnuk jménem David rychle přispěchal.

Táhli a táhli, ale dědu prut vtáhl do rybníka.  Davídek se lekl a běžel za maminkou a volal: „Mami, dědovi to uklouzlo a je v rybníce a není na hladině!“ Maminka na chvíli zatajila dech, potom vydechla a zavolala pomoc, která přijela za pár minut.

Pomoc dorazila na místo i se starostou, který byl kapitánem záchranné posádky. Posádka si nasadila vodní obleky a šla do vody. Ve studené vodě k nim připlavala veliká ryba, která vypadala jako mořský pes. Ryba promluvila: „Mě se nebojte, já jsem děda, ale nevím, proč jsem se proměnil do podoby ryby!“

Když tahle ryba, neboli děda, promluvila, starosta dostal nápad, že tohoto mořského psa navrhne do znaku vesnice Lukavice s protékajícím potůčkem, ve kterém se kdysi těžil pyrit. Po zhotovení znaku se náš dědeček proměnil v člověka.

Znak byl vyroben a je dodnes vystaven na obci.