Slovesnost

Já jsem Labe, pojmenoval mě keltský národ. Pramením v Krkonoších na překrásné Labské louce. Protékám Špindlerovým Mlýnem, poté plynu skrz Vrchlabí a teču dál na jihovýchod. Na začátku cesty jsem docela malý pramínek, ale po cestě dál, byste mě ani nepoznali. Teču, teču a plynu Hradcem Králové. Dál se klikatím a má cesta pokračuje. Doteču k Pardubicím, kde mě čeká změna směru a pokračuji ve své cestě na západ, ale jenom malý kousek. U města Kolín se stáčím na severozápad a tento směr mi velice vyhovuje. Když tak utíkám, narazím na Nymburk a říkám si, tam by se dobře teklo!

Tak rychle protékám a nepřestávám téct. Zase pokračuju dál a nemám konce. Narazím na Neratovice a říkám si, že tady by bylo hezké se pokochat krásným okolím. Nepřestávám plynout a moje cesta pokračuje Mělníkem. Kdo se nechce podívat do Mělníku, nikdy nezažije pravou krásu. Poté teču Litoměřicemi, Ústím nad Labem, Děčínem a nakonec pryč z Čech. Teču skrz Německo. Tam je cesta náročnější a hlavně delší. V Německu protékám městy Pirna, Drážďany, Míšní a Riesou. Když se dostanu k Magdeburku, utíkám dál až k obrovskému Hamburku. Už se blížím k moři. Uvidím Stade, kde už cítím mořskou vůni. Užívám si setkání. Dobrý den Severní moře!